Diktát Václava Klause
Nejprve si to celé lehce zaškatulkujme. Václav Klaus má zřejmě nejblíže k ideologii pravicového konzervatismu (tradiční hodnoty a ekonomická svoboda). Já se považuji spíše za pravicového liberála, někdy také označovaného za „libertariána – minarchistu“. Označení „pravicový“ bych rád na tomto místě zdůraznil, protože za liberála se dnes označuje kdejaký salónní městský levičák (viz TOP09), který se za svůj etatismus a socialismus stydí a tak se raději skrývá za slova „konzervativní“ či „pravicový“. Ale to jsem odbočil.
Ono totiž to škatulkování celkem k ničemu není. V mém případě to jednoduše znamená, že nemám rád, když mi stát (resp. superstát EU) diktuje, jak mám žít a co je pro mě dobré. Nemám rád, když mě někdo řídí a dozoruje či říká, co si mám myslet a jaká ideologie je ta jediná správná. A že nám té státní buzerace za poslední dvě dekády sakra přibylo (a nadále přibývá)… Václav Klaus to vnímá, i přes odlišnou škatulku, zřejmě velmi podobně.
Tento článek vlastně vzniknul na popud rozhovoru redaktora DVTV Veselovského právě s Václavem Klausem. Pan Veselovský, kterého bych nejspíše onálepkoval jako onoho levicového „městského liberála“, jako obvykle předvedl kulometnou palbu na ideového protivníka. Nelze si opravdu nevšimnout, že jeho rozhovory s ideovými soukmenovci probíhají vždy v naprosto odlišné, pohodové a nekonfrontační, atmosféře. Možná proto má pan Veselovský i jeho kolegyně Drtinová (donedávna sedící v Sorosově multikulti Open Society Fund) při podobných konfrontačních rozhovorech vždy potřebu zdůrazňovat svou nezávislost a novinářskou neutralitu. Realita je taková, že za tímto pláštíkem skrytě tlačí své názory a agendu.
Nyní tedy k jádru problému. Celý rozhovor probíhal na bázi údajné ideové schizofrenie pana poslance, který brojí proti zákazu kouření v soukromých hospodách a přitom chce nyní soukromým provozovatelům sociálních sítí nařizovat, jak se mají chovat. Prostě úžasná novinářská účelová zkratka.
Takto problém totiž vůbec nestojí, neboť redaktor naráží na situaci, kdy provozovatelé restaurací podléhají státní buzeraci, stejně tak jako provozovatelé sociálních sítí (u těch ale tento primární problém jaksi opomíjí). Tlak na Facebook a jemu podobné totiž už dávno není jen „soft“ snahou evropských a unijních politiků se domluvit. Jedná se o tvrdý nátlak a regulaci. Ačkoliv lze předpokládat, že enviro-gender-multikulti agendu by možná část provozovatelů tlačila i bez státní (unijní) regulace, není to ani v nejmenším ospravedlnění tohoto politického tlaku. Pokud by se však provozovatelé velkých sociálních sítí pro cenzuru rozhodli zcela sami, bez politického nátlaku a zákonných opatření, neřekl bych ani popel. Měli by na to plné právo, stejně tak jako hospodský - přesvědčený socan, by měl mít plné právo neobsloužit takového pravicového živla, jako jsem já. A žádný poslanec by jim všem do toho neměl ani sebemenší právo kecat.
Nesrovnáváme zde tedy regulaci restauratérů s přikazováním provozovatelům velkých sociálních sítí, ale snahu ukončit státní buzeraci jmenovitě v obou oborech. Byť v druhém případě se převodovkou této snahy stávají, bohužel, přímo dané firmy. Z tohoto titulu lze iniciativu Václava Klause ml. považovat nikoliv za regulační, ale za deregulační. Redaktor Veselovský si to, myslím, velmi dobře uvědomuje. Proto jsou jeho účelově kladené otázky a zdůrazňování údajné politické schizofrenie tak liché. Použité srovnání jednoduše ani trochu nesedí.
Nechápejte mě ale špatně. Přebíjet regulaci jinou legislativní deregulací rozhodně nepovažuji za ideální řešení. Osobně bych byl nejradši, kdyby žádné hovadské regulace na omezování svobody slova nikdy nevznikaly a nemusely tak vznikat ani takovéto krkolomné reakce. Každý má mít právo se názorově znemožnit; zakazování přitroublých nebo nestoudných názorů ve výsledku způsobí jejich větší, skrytou, popularitu. Nicméně žijeme v divné době a tak i já, pro kterého je každý další státní zákon v principu nevhodný, škodlivý a často zrůdný, bych v tomto případě hlasoval pro.
Jan Polanecký
Tradice udavačství v Čechách
Jsou to zhruba tři roky, kdy jsem z osobních a profesních důvodů přestal publikovat své články. Nyní jsem ale zažil něco, co mě doslova zvedlo ze židle, něco, co jsem považoval ve svém životním okruhu za neexistující.
Jan Polanecký
Virová hazardní hra vlády a její „pomoc ekonomice", kterou si do koruny zaplatíme sami
Vláda si s námi hraje velkou virovou hazardní hru. Její opatření jsou totiž realizována v podstatě naslepo, bez přehledu, plánu či výhledu. Pojďme si současná opatření i budoucí „pomoc ekonomice" trochu rozebrat.
Jan Polanecký
Téměř zmizelá svoboda aneb listopadová glosa
V posledních týdnech to slovo slýcháme ze všech stran. Svoboda sem, svoboda tam, "získali jsme svobodu". 30 let po revoluci mají političtí regulovčíci, zakazovači a všelijací socialisté plná ústa svobody. Té jejich "svobody".
Jan Polanecký
Soudruh Hitler by měl z ekonomiky Evropské unie radost
Srovnávání nacistického Německa s dnešní EU je velké tabu. Jistě to není oprávněné v oblastech politických svobod, lidských práv či dalších. V oblasti hospodářské politiky však nacházíme, bohužel, alarmující podobnosti.
Jan Polanecký
Gott versus Chramostová. Pohřební nebo politický spor?
Hned na začátek si odpovím, že bohužel politický, velmi nechutný a pokrytecký. Troufám si odhadnout, že by se zneužívání těchto jmen pro politické tahanice jim samotným ani trochu nelíbilo.
Jan Polanecký
Šíření klimatické hysterie je zločin
Doposud jsem se snažil být vůči tzv. klima-alarmistům maximálně korektní a zdrženlivý, jistě mnohem více než si sami zaslouží. Bohužel mi už došla trpělivost a tak bude dnešní text, s omluvou, poněkud příkřejší.
Jan Polanecký
Zprávičky České televize: vymývání dětských mozků za vaše peníze
Mám tu smůlu, že občas někde zahlédnu pořad Zprávičky na České televizi. Vždy se nestačím divit, jak daleko může dojít podprahové znásilňování dětské mysli.
Jan Polanecký
„Pravicová“ koalice ODS, TOP09, STAN a KDU? Ne, deklarace konce pravice ve sněmovně
V médiích a komentářích se v poslední době objevují zprávy o připravované koalici zmíněných stran. Mnozí tleskají, že se „pravice“ konečně dává dohromady, já se ale spíš ptám, proč se tyto strany stále ještě označují za pravicové?
Jan Polanecký
Greta je symbol. Jen jinak než nám říkají
Původně jsem si její jméno ani nechtěl pamatovat, neboť jsem očekával, že vlna její mediální popularity rychle odezní. Mýlil jsem se, bohužel jí vídám v poslední době čím dál častěji. A není to zrovna náhoda.
Jan Polanecký
Zregulovat, zakázat a zavřít je, až zčernaj!
Mentalita zákazů, usměrňování a represe se v České republice šíří od konce 90. let jako nezvladatelná infekce. A já pevně věřím, že nejsem sám, komu to už silně leze krkem.
Jan Polanecký
Němečtí politici a aktivisté brojí proti SUV autům. A jen u nich se rozhodně nezastaví
Nevím, kolika lidem už dochází, kam jsme se to dostali. A kolik lidí je ochotno nadále snášet brutální řízení vlastních životů politiky a ukřičenými skupinkami aktivistů.
Jan Polanecký
Strašák brexit, Čaputová a nová EU regulace aut. Co mají společného?
Že nic? Mnohem více, než si můžeme myslet. V pozadí těchto zdánlivě nesouvisejících skutečností je jeden velký společný jmenovatel. Pojďme si to vše lehce rozebrat.
Jan Polanecký
Policie v tomto státě vytváří zákony? To je jinak možné jen v totalitních režimech
Rozhovor ministra dopravy Ťoka pro Českou televizi o novém bodovém systému považuji za projev naprosté zvůle a arogance moci, maskované údajně dobrými úmysly. Co mi vlastně tak vadí?
Jan Polanecký
Studenti jako "užiteční idioti" eko-propagandy
Nedá mi to, abych se několika slovy nevrátil k nedávné studentské stávce za klima. Považuji ji totiž, mírně řečeno, za absurdní.
Jan Polanecký
ODS zTOPkovatěla a likviduje poslední stopy své pravicovosti
Každý rozumně uvažující člověk vidí, že ODS už dávno přestala být pravicovou stranou. A to samozřejmě nejen kvůli současnému vyhazovu Václava Klause mladšího.
Jan Polanecký
Nežilo se za bolševika svobodněji?
Pro mnohé občany a politiky je takové srovnávání předlistopadového a polistopadového režimu čirým kacířstvím. Nicméně, lidé v našem civilizačním okruhu čelí stále silnějšímu a maskovanému tlaku na osekávání svobody a soukromí.
Jan Polanecký
180 km/h? Volvo chce ještě víc vychovávat své zákazníky. Snad ho za to vytrestají
Volvo se rozhodlo, že ve svých autech začne nastavovat omezovače rychlosti na úroveň 180 km/h. Proč ne rovnou na úroveň 130 km/h? A co vše si ještě jeho budoucí zákaznici nechají líbit?
Jan Polanecký
Můj pětiletý syn za pár vteřin pochopil, co většina obyvatel ČR i EU nikdy nepochopí
Musím se s vámi podělit o dnešní nepatrnou příhodu s mým malým synem. Na cestě domů mi v autě letmo poznamenal, že až bude velký, bude taky řídit takové auto jako já.
Jan Polanecký
Nemám rád moderní auta
Nechápejte mě špatně, nechci tím říct, že mi vadí pokrok ve vývoji nových automobilů. Právě naopak. Vadí mi jen to, co je s ním v posledním desetiletí uměle, zejména na politickou objednávku, spojeno.
Jan Polanecký
Pryč s Ťokem
Od okamžiku sněhové aféry na dálnici D1 se na ministra dopravy Ťoka valí kritika. Od veřejnosti za nezvládnutou kalamitní situaci, od premiéra za měkkost ke svým podřízeným. Zaslouží si ji?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 153
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3635x