Tradice udavačství v Čechách
Mýlil jsem se. Dovolte mi se o tento zážitek s vámi podělit.
Před pár dny jsem se sousedy, se kterými se znám už roky, diskutoval naprosto banální situaci. Jeden z místních obyvatel před domem parkoval několik let své auto bez registrační značky, které dovezl ze zahraničí. Z formálních důvodů nemohl auto v ČR přihlásit, ač bylo v provozuschopném a všeobecně dobrém stavu. Vlastně jsem ani nebyl překvapen etatistickým konstatováním prvního ze sousedů, že neexistence státně regulované identifikace tohoto vozidla ho jaksi popuzuje. Do obecné debaty o potřebnosti registračních značek či užitečnosti povinných technických kontrol, resp. obecném odnímání odpovědnosti a svobody od lidí ve všech sférách lidského života a jejich nahrazování státní regulací a represí, jsem se raději, z časových důvodů, nepouštěl. To ostatně ani není podstatou tohoto textu.
Následně jsem ale prohlásil, že jsem byl zhruba před rokem svědkem příjezdu policejní hlídky k inkriminovanému autu, která ho prohlížela a fotila, a že se podle mého názoru jednalo zcela jasně o výjezd na udání. Poznamenal jsem, že se sice můžeme přít o to, zda auta mají nebo nemají stát nebo být provozována bez platného státního razítka, nicméně, že z lidí, kteří udávají své sousedy, ať už k tomu mají jakýkoliv „dobrý“ důvod, mi je špatně od žaludku.
Jaké bylo mé překvapení, když se soused zhruba po minutě diskuse s udáním suverénně pochlubil. Nemohl jsem tomu zprvu vůbec uvěřit a ujišťoval se, že to nemyslí z legrace. No a nemyslel…
Celá záležitost má minimálně dva základní rozměry. První je rozměr praktický. Ať už lze v jednání udavače vysledovat jakýkoliv motiv, konkrétním výsledkem snahy o prosazení jeho vůle je poškození udávaného, například finanční nebo jiné (nutnost řešit opletačky s úřady). Pro udavače je zcela irelevantní, že údajné obavy o bezpečnost dětí, které on nebo jemu přitakávající manželka měli, jsou zcela zcestné (nota bene když auto mělo v době udání dokonce platnou technickou kontrolu a pojištění, jak jsem se zpětně od majitele dozvěděl). Prostě udali bez znalosti věci, protože jim to tak připadalo správné. Zda touto kombinací neznalosti a odporné udavačské mentality někomu ublíží, jim bylo ukradené. Možná ale, že motivem byla spíše nějaká forma revanše a znepříjemnění života někoho, kdo jim do jejich vnímání „správného světa“ nezapadal. Ostatně, nebylo to vůbec poprvé, kdy jsem si všimnul, že se snaží vnucovat své životní zásady, postoje a svůj způsob života druhým. Mentalita cpát se ostatním do života je mi z duše odporná (pro korektnost zde uvádím raději sloveso „cpát“, ač mě napadá jedno mnohem příznačnější).
Druhý rozměr je morální. Tomuto typu lidí zřejmě vůbec nedochází nebo nechce docházet, na jaké morální dno, z pro ně správných důvodů, padli. Když jsem jednání souseda přirovnal k udávání gestapu za druhé světové války, druhý přihlížející mi později oponoval, že je to přirovnání absurdní a vyhnané do extrému. Já tvrdím, že není ani v nejmenším, protože je to jednání VE SVÉM PRINCIPU STÁLE STEJNÉ a stále stejně zavrženíhodné. Ano, závažnost důsledků je jiná, ale princip zůstává. Totiž, pokud někdo nezapadá do státem nadiktovaného rámce, udavač se cítí oprávněn udávaného prásknout. A je mu vlastně úplně jedno, jestli jsou tyto státní regule racionální nebo zda mají nějaký morální základ. Ať se jedná o auto nebo třeba o protirežimní činnost…
Víte, měl jsem dodnes pocit, že v mém širším okruhu lidí se takové věci prostě nedějí a stále se z toho omylu a naivity nedokážu probrat. A protože už to jednou udělal, vím, že takový člověk by se samozřejmě neštítil práskat i kohokoliv jiného, kdo by mu v daný okamžik nezapadal do jeho vnímání světa. Třeba i mě nebo mojí rodinu, pokud by mu to přišlo vhodné či žádoucí. Situací, kdy se vymykám(e) stádnímu přístupu, by se jistě pár našlo. Musí to být opravdu smutný a frustrující svět vidět, jak lidé, kteří se ho nijak nedotýkají a neomezují jeho život, žijí podle svého, podle svých vlastních pravidel; jinak než on sám žije a jinak než by on sám pro druhé chtěl.
A co z toho všeho vyplývá? V osobní rovině, že se před takovými lidmi musím(e) držet na pozoru a v dostatečné vzdálenosti. Především to ale znamená, že udavačská mentalita z tohoto národa (spíše z většiny národů Evropy) ani po dekádách relativně normálnějšího společenského uspořádání nevymizela. Nelze se pak vůbec divit, že socialismus a nesvoboda nyní znovu zažívají ohromný rozmach, neboť snaha násilně vnutit druhým svůj způsob života a myšlení je jejich nezpochybnitelným podhoubím.
Jan Polanecký
Virová hazardní hra vlády a její „pomoc ekonomice", kterou si do koruny zaplatíme sami
Vláda si s námi hraje velkou virovou hazardní hru. Její opatření jsou totiž realizována v podstatě naslepo, bez přehledu, plánu či výhledu. Pojďme si současná opatření i budoucí „pomoc ekonomice" trochu rozebrat.
Jan Polanecký
Téměř zmizelá svoboda aneb listopadová glosa
V posledních týdnech to slovo slýcháme ze všech stran. Svoboda sem, svoboda tam, "získali jsme svobodu". 30 let po revoluci mají političtí regulovčíci, zakazovači a všelijací socialisté plná ústa svobody. Té jejich "svobody".
Jan Polanecký
Soudruh Hitler by měl z ekonomiky Evropské unie radost
Srovnávání nacistického Německa s dnešní EU je velké tabu. Jistě to není oprávněné v oblastech politických svobod, lidských práv či dalších. V oblasti hospodářské politiky však nacházíme, bohužel, alarmující podobnosti.
Jan Polanecký
Gott versus Chramostová. Pohřební nebo politický spor?
Hned na začátek si odpovím, že bohužel politický, velmi nechutný a pokrytecký. Troufám si odhadnout, že by se zneužívání těchto jmen pro politické tahanice jim samotným ani trochu nelíbilo.
Jan Polanecký
Šíření klimatické hysterie je zločin
Doposud jsem se snažil být vůči tzv. klima-alarmistům maximálně korektní a zdrženlivý, jistě mnohem více než si sami zaslouží. Bohužel mi už došla trpělivost a tak bude dnešní text, s omluvou, poněkud příkřejší.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 153
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3635x