Babiš, Věci veřejné a nezlomná imbecilita voličů

Má to ještě smysl? Ptá se Andrej Babiš na svých billboardech, které se začínají množit v ulicích našich měst. Ano má, zcela jistě. Pro něj samotného. Míra politické naivity voličů, kteří po odkrytí účelové podstaty konceptu Věcí veřejných stále slyší na protikorupční rétoriku, je zřejmě nezlomná.

Andrej Babiš ztratil svůj dřívější silný politický vliv. Jeho údajně apolitická iniciativa, která se objevila – ne náhodou - záhy poté, měla být prý reakcí na neutuchající problém s korupcí a myšlenkovou vyprázdněností naší politické scény. Bohudík jen naivním nebylo od samého počátku zřejmé, kam tato akce směřuje. Ztrátu politického vlivu bylo potřeba kompenzovat cílenou kampaní za účelem získání přímé politické moci. Vývoj v rámci „hnutí“ ANO 2011 to ostatně jednoznačně dokazuje.

Nutno podotknout, že myšlenková vyprázdněnost je vlastní nejen aktuální špičkové politické garnituře, ale především Andreji Babišovi samotnému (jak paradoxní, když proti ní sám brojí). V podstatě to i on sám bezelstně přiznává, když popisuje zaměření projektu ANO 2011. Nenabízí vize, ideje, koncepty či řešení. Nedokáže určit, kam by tento politický subjekt měl patřit. Zřejmě volně pluje v prostoru někde mezi Sládkem, komunisty, Bobošíkovou a Dělnickou stranou. Ne že by nutně musel být subjekt striktně zaškatulkovatelný, ale určité zařazení a především čitelnost jsou pro voliče nutné. V tomto případě však není možné jej zařadit opravdu nikam. Andrej Babiš a jeho přisluhovací ansámbl si vystačí s několika populistickým výkřiky (zejména o korupci) a širokou finanční podporou zabezpečující kvalitní marketing. O vše ostatní se postará již jen přihlouplost některých českých voličů.  

V reakcích na jeden z mých původních článků mě velice nemile překvapil fakt, že Babišovi dopřávají sluchu nejen podprůměrně inteligentní jedinci, kteří nejsou schopni rozpoznat, jakou hru s nimi tento podnikatel hraje.  Nedokážu pochopit, jak to, že vnímavý, inteligentní a vzdělaný člověk nevidí, že celá politická iniciativa Andreje Babiše je jen dalším podnikatelským či mocenským projektem, stejně jako tomu bylo v případě strany Věcí veřejných. Ostatně způsob verbování spolupracovníků do ANO 2011, které nepokrytě cílí na prospěchářskou notu nabíraných členů a celé organizace, je kapitolou samo pro sebe a jen dokladuje pravou podstatu věci. Nedokážu rovněž pochopit, že lidé nejsou schopni vmímat logickou a předem pečlivě připravenou posloupnost kroků, stejně tak jako motivy, které Babiše k jeho manipulativnímu působení na českou veřejnost vedou. A konečně nedokážu pochopit, jak někdo ještě dnes dokáže slyšet na vyčpělá hesla o státem garantovaném boji proti korupci. V Číně je za korupci trest smrti a přesto je zde korupce nezměrná. Jediné skutečně funkční opatření proti korupci spočívá v omezení možnosti jejího vzniku, tedy zmenšením prostoru státu a jeho vlivu na naše životy, zmenšení počtu úředníků, razítek, státních zakázek, dotací, státní podpor, přerozdělování atd. Ani to však Babišovi podporovatelé absolutně nechápou, neboť on sám míří zcela opačným směřem (již velmi dlouho je to viditelné na příkladu lukrativních biopaliv).

Andreji Babišovi ani v nejmenším nejde o snížení míry korupce či o veřejný prospěch. Jde mu o to, jak co možná nejefektivněji a co nejrychleji získat přímý politický vliv, aby mohl realizovat své zájmy. Věřit v čistotu úmyslů politického projektu ANO 2011 a jeho lídra tak není pouhou naivitou nejhrubšího zrna, ale spíše občanskou a voličskou imbecilitou, jednoznačně srovnatelnou pouze s podporou zkrachovalého politicko-podnikatelského projektu Víta Bárty.