Nevolitelnost jako trest za reformy? Ale jděte, pane premiére!

ODS se dle průzkumů veřejného mínění blíží mílovými kroky k pětiprocentní hranici nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Pokud lze alespoň částečně věřit často pofiderním průzkumům, lze říci, že trend poklesu důvěry v tuto stranu je patrný v průběhu celého vládnutí současné koalice.

Od čelních politiků těchto stran často slýcháme přímo či nepřímo vyřčené úvahy, že je to důsledkem striktní realizace nepopulární reformní politiky, případně jiných faktorů jako např. rebelie některých členů. Opravdu? Nevěřím, že tomuto nesmyslu sami věří…

Jak jsem již mnohokrát popisoval, ODS se i přes veškerá varování a mnohé výprasky od voličů prostě nehodlá poučit z kardinální chyby, kterou od počátku fungování této koalice provádí. Slabý premiér a myšlenkově rozkolísané vedení strany není schopno a vlastně ani nechce čelit tlaku etatisticky a levicově konajících koaličních partnerů. Nechce, neboť přemýšlí v zásadě stejně.

Politikou této koalice a její vlády je posilování role státu, dramatické zvyšování daní, větší přerozdělování, masivní posilování všemožné regulace, kontroly jednotlivců a státního dirigismu. To vše jsou atributy a v podstatě hlavní pilíře levicové politiky, to jsou také atributy politiky současné ODS.

Není pak divu, že voliči vystavují za takovouto absolutní zpronevěru pravicovým myšlenkám i drzým předvolebním slibům jasné vysvědčení (aktuální preference zhruba 8,5%). Čemu je ovšem nutné se divit, je zatvrzelost a předstírané nepochopení tohoto problému ze strany čelních politiků ODS. Nálepkování se pravicovostí a hledání hloupých alibi či jednotlivých viníků prostě lepšímu výsledku v příštích volbách nepomůže.

Až si své fatální pochybení tato strana plně uvědomí, bude již pozdě. A je to velmi dobře. Pevně věřím, že její čas již uplynul a že se tak otevírá prostor pro novou, nezkompromitovanou a opravdově pravicovou politickou sílu.